Samonivelační stěrky

Před prováděním podlahové krytiny je nutné zajistit dostatečnou rovinnost podkladu dle ČSN 74 4505. Odchylky od požadované nerovnosti podkladu od 1 mm do 30 mm lze efektivně a jednoduše vyrovnat samonivelační stěrkovou hmotou. Vhodná stěrka se volí v závislosti na materiálu podkladu a na velikosti nerovností, které je třeba vyrovnat. Podle zvolené podlahové krytiny a jejího zatížení vzniklého provozem, je také potřeba přihlédnout k požadavkům na kvalitu povrchu pod tuto podlahovou krytinu.

Jaký typ stěrky použít?

Při volbě materiálové báze stěrky rozhoduje materiál podkladu. Pokud je podklad na bázi cementu nebo keramického střepu, lze použít stěrku s cementovým pojivem i stěrku na bázi sádry. Pokud podklad tvoří roznášecí vrstva na bázi síranu vápenatého, tzn. anhydrit, používají se pro vyrovnání výhradně stěrky se stejným materiálovým složením.

Tenkovrstvé lepené nášlapné vrstvy (např. vinyl, PVC) vyžadují velmi hladký povrch podkladu. Proto je vhodné v takovém případě použít stěrku na bázi sádry. U připojovaných a plovoucích nášlapných vrstev, u kterých nehrozí následně prokreslování hrubší struktury povrchu podkladu, jako je dlažba, plovoucí podlaha apod., je možné použít i cementové stěrky. V mokrých provozech typu koupelna, prádelna apod. se používají stěrky výhradně na bázi cementu.

Po úplném vyzrání stěrky dochází k vytvoření tenké, nesoudržné povrchové vrstvy, kterou je nutné mechanicky odstranit broušením nebo frézováním, jinak by nedošlo k zajištění přídržnosti následných vrstev, resp. ke zpenetrování povrchu stěrky.

Požadavky na hmotnostní vlhkost podkladu před provedením nášlapné vrstvy se liší podle typu stěrky. Cementové stěrky umožňují pokládku při vlhkosti okolo 2,0 %, zatímco sádrové vyžadují výrazně sušší podklad – 0,5 % u plovoucích a 0,3 % u lepených krytin.

V případě podlahového vytápění jsou limity ještě přísnější: cementový podklad max. 1,8 %, sádrové stěrky 0,3 %. Tyto hodnoty mohou zásadně ovlivnit rychlost pokládky nášlapné vrstvy po provedení nivelační stěrky.

Podklad pod nivelační stěrku musí mít dostatečnou pevnost v tahu. Ta se ověřuje zkouškou. Naměřená hodnota by měla být nejméně 1 MPa, pokud finální nášlapná vrstva bude plovoucí, nebo nejméně 1,5 MPa, pokud nášlapná vrstva bude lepená k podkladu.

Samonivelační stěrky lze použít i v podlahách s podlahovým vytápěním. To by mělo být vhodně zregulované tak, aby se podlaha prohřívala rovnoměrně a nedocházelo k nadměrným deformacím podkladu vlivem teplotní roztažnosti.

Než začnete s aplikací

Před aplikací stěrky musí být vyrovnávaný podklad suchý, čistý, zbavený prachu, mastnoty a jiných látek, které by snižovaly přídržnost stěrky. V podkladu také nesmí zůstat díry nebo praskliny, kterými by tekutá stěrka mohla odtékat. Vyčištěný podklad je nutné zpenetrovat vhodným systémovým nátěrem. Po obvodu podlahy se na veškeré navazující a prostupující konstrukce připevní dilatační pás, který zajistí, že se z podlahy do konstrukcí nebudou přenášet vibrace nebo kročejový hluk.

Na základě proměření podlahy a navržené tloušťky vyrovnávací vrstvy se určí potřebný objem stěrky. Následně se podle vydatnosti uvedené na technickém listu stěrky určí potřebné množství pytlů suché směsi. Doporučuje se navýšit množství objednaného materiálu o 10 %.

K přípravě a zpracování stěrky je potřeba několik nádob o objemu alespoň 50 l, nízkootáčkové míchadlo, zubové hladítko o šířce 250 a 400 mm, podlahářská rakle a provzdušňovací válec.

Hmotu je nutné připravovat s předepsaným množstvím záměsové vody a předepsaným postupem. Oboje výrobce uvádí na balení. Pouze při předepsaném množství záměsové vody je možné u stěrky garantovat optimální zpracovatelnost a mechanické vlastnosti. Správný postup promíchávání je nutné dodržet včetně předepsaného času míchání, odstátí a opětovného promíchání tak, aby se správně nastartovaly chemické procesy ve hmotě.

Stěrku nestačí jen nalít

Mohlo by se zdát, že vlastností samonivelační stěrky je dokonalý rozliv po povrchu vyrovnávané podlahy. Bohužel tomu tak zcela není. Při aplikaci samonivelační stěrky je nutné hmotu po povrchu podlahy rozprostřít zubovou stěrkou nebo raklí tak, aby došlo k rovnoměrnému rozlití. Dalším krokem, který se při aplikaci stěrky provede, je její odvzdušnění. K tomu se používá ježkový válec. Odvzdušnění se provádí vždy ve dvou na sebe kolmých směrech.

Stěrku je nutné chránit min. 24 h po aplikaci před nízkými teplotami (teplota vzduchu a podkladu min. +5 °C), průvanem nebo nerovnoměrném zahřívání např. od slunečního záření. Stěrku je možné po aplikaci zatěžovat po uplynutí doby uvedené výrobcem. Ještě před úplným vyzráním stěrky se provedou dilatační a smršťovací spáry, a to v místech, ve kterých se nacházejí i v podkladní vrstvě. Podlahovou krytinu je možné provádět po vyzrání a vyschnutí stěrky na vlhkost, kterou určuje výrobce podlahové krytiny.